Přednáška pronesená na
Světovém sexuologickém kongresu, Paříž, Francie, červen 2001
a na kongresu Severské asociace pro klinickou sexuologii, Visby, Švédsko, září 2001
Zdroj:
< http://www.helping-people.info/
> Překlad do češtiny: Host,
sikboy24, červenec - prosinec 2002,
upraveno v květnu 2003. Verze: 2.6.2003
Tato citace je umístěna na webu pf03.wz.cz Český překlad je zveřejněn bez vědomí a výslovného souhlasu autora přednášky,
a to jako citace drobného díla v souladu s českým autorským zákonem.
Byl v domácnosti (was a house parent) a pracoval v dětských domovech.
V roce 1974 získal diplom ze speciální pedagogiky, terapie a sociální pedagogiky
na Univerzitě Utrecht.
Předseda sekce Soudní péče o mládež na Univerzitě Nijmegen.
Disertační práce “Konflikt & kontakt”, Groningen, 1992,
je o zvládání konfliktů v běžném životě a o metametodologii.
Autor knihy “Groepsleider, een vak apart” z roku 1977,
jedné z dodnes hodně čtených knih v tomto oboru.
(Pozn. překl.: holandský název práce není v anglickém textu přeložen -
jedná se zřejmě o cosi ohledně vedení skupin).
V dnešní době bývá pedofilní cítění téměř všude považováno
za příznak úchylky a duševní poruchy. Soudy většinou ukládají
(v souvislosti s případnými delikty - pozn. překl.) nějaký způsob léčby.
Mimoto ale je mnoho mladých lidí, zvláště ve věku kolem dvaceti let,
kteří zápasí se svým pedofilním cítěním a
hledají nějakou pomoc. Jaký druh léčby máme použít? Chtěl bych rozlišit trojí
druh pomoci:
"Léčba"
("Treatment") - specifický způsob zacházení,
který je v současné době rozšířený.
Svépomoc
(Self-help) – tato metoda je v Nizozemsku užívána v několika místních skupinách
NVSH (Nizozemské sdružení pro sexuální reformu).
Také podpůrné kroužky mohou pomoci. Ty užívá několik církevních
komunit.
Skutečná léčba
(Real Therapy) – nazývám ji tak pro
rozlišení mezi bodem 1 a bodem 3. První způsob bývá také často nazýván terapií,
ale podle mého názoru bod 1 není léčbou, ale jen úpravou ("treatment”)
na úrovni chování.
Je zřejmé, že každá metoda má svá silná i slabá místa. Je proto potřeba
rozlišovat mezi jednotlivými klienty, aby byla pro každého z nich zvolena
správná metoda. Neexistuje jedna metoda léčby použitelná pro všechny.
První metoda vzbuzuje kritické námitky, že je založena na vnějším nátlaku
a postrádá hloubku, protože se zaměřuje pouze na chování.
Třetí metoda je pak dobře známá.
Chci vyzdvihnout do popředí druhou metodu jako použitelnou pro mnohé klienty.
Tuto metodiku jsme v Nizozemsku mnoho let praktikovali s přiměřenou úspěšností.
